Skompasem.cz

Rakousko a české země v letech 1648-1790, tedy doba po třicetileté válce, "doba temna" a rekatolizace, ale i doba vlády Marie Terezie a Josefa II. Krátce je zmíněn i vznik Pruska.

Třicetiletá válka byla jedním z největších konfliktů v dějinách Evropy. Je to patrně nejvýznamnější událost, která kdy začala na našem území. Na jejím konci byli Habsburkové vážně oslabeni a hlavními evropskými velmocemi se staly Francie a Švédsko.

V tomto článku je řeč o vládě Habsburků na českém trůně v letech 1526-1620, tedy době, kdy byl Český stát státem stavovským. Prohrané stavovské povstání však přišlo české stavy draho...

Ve druhé části, věnované evropským dějinám v letech 1526-1618, bude řeč o náboženských válkách ve Francii a vládě dynastie Tudorovců v Anglii.

Článek je především o Velké francouzské revoluci a Napoleonovi. Jsou tu zmínky i o osvícenství a vládě Ludvíka XV.

První článek o evropských dějinách v letech 1526-1618 je především o reformaci a protireformaci. Důraz je kladen na Německo (Luther), Švýcarsko (Zwingli, Kalvín) a revoluci v Nizozemí.

V tomto článku o středověkých českých dějinách se budeme věnovat období mezi husitskými válkami a nástupem Habsburků, tedy létům 1437-1526.

Ve třetí části českých dějin v letech 1197-1526 bude řeč o husitství, tj. o Janu Husovi a událostech, které následovaly po jeho smrti v letech  v letech 1415-1437.

Druhý článek, tákající se dějin českých zemí v letech 1197-1526, se týká dějin od vymření Přemyslovců (1306) do smrti Jana Husa (1415). Důraz je kladen na vládu Jana Lucemburského a Karla IV. Najdete tu i kapitolu o Václavu IV., ale vše, co se týká Mistra Jana Husa a počátků husitství, je obsahem 3. článku (husitství, léta 1415-1437).

První článek o českých dějinách mezi lety 1197-1525 se týká posledních Přemyslovců, tedy českých králů od Přemysla Otakara I. po Václava III.

Ve třetí části povídání o evropských dějinách v letech 1066-1526 bude řeč o Uhersku, Polsku a Litvě, Turecku, Byzantské říši a Balkánu, a o zámořských objevech.

V druhé části evropských dějin v letech 1066-1526 bude řeč pouze o Anglii a Francii, o stoleté válce a o tom, co se v obou zemích dělo před ní a krátce po ní. 

V první části o dějinách středověké Evropy v letech 1066-1526 bude řeč o křížových výpravách, Mongolské říši a Rusku, a reconquistě na Pyrenejském poloostrově.

Druhý článek o dějinách českých zemí v raném středověku shrnuje dění od roku 935 (vražda svatého Václava) do roku 1197 (nástup Přemysla Otakara I.).

Tento text pojednává o obou berlínských krizích a o karibské krizi. Stručně zmíněny jsou i některé další události, zejména co se týče Kuby.

V tomto článku se hovoří hlavně o Rusku a Francii. U Ruska jsou dějiny pojednány šířeji, od roku 1480 až po Kateřinu Velikou. Stručně je zmíněno i Polsko, především trojí dělení Polska, u Francie pak pouze vláda Ludvíka XIV.

První článek o českých dějinách v raném středověku shrnuje události od příchodu Slovanů na naše území do roku 935.

V tomto článku uvádím statistiky, týkající se celé historie Československa a České republiky v letech 1918-2013. Najdete tu seznam československých a českých prezidentů a premiérů, výsledky všech voleb do parlamentu a přehled oficiálních názvů našeho státu, který se měnil docela často.

V tomto článku naleznete nástin československých a českých  dějin od roku 1960 (vydání "socialistické" ústavy) do roku 2013. Důraz je na dění v roce 1968. Dějiny po roce 1970 jsou podány jen ve velmi hrubém nástinu.

Ve třetím článku o dějinách Evropy v raném středověku bude řeč o Byzanci, o Kyjevské Rusi a počátcích Bulharska, Uherska a Polska. Také se zde zmíníme o Arabech a vzniku islámu.

V tomto článku jsem se pokusil sestavit seznam všech hlav států v naší historii od prvního historicky doloženého knížete Bořivoje až po Miloše Zemana. Současný prezident Miloš Zeman je 73. hlavou našeho státu. Zatím nejdéle vládnul v českých zemích císař František Josef I. (1848-1916), vládl téměř 68 let. Jedinou ženou, která kdy vládla v našich zemích, byla Marie Terezie (1740-1780), královna česká a uherská.

Druhý článek o dějinách Evropy v raném středověku pojednává o počátcích Francie a Německa (po rozpadu Franské říše), Vikinzích a církvi. U církve tu najdete i pár věcí o jejím vzniku a počátcích, což je ovšem ještě starověk.

V této části o dějinách evropského raného středověku bude řeč o Itálii, Pyrenejském poloostrově, Anglii a Franské říši.

Třetí díl dějin starověkého Říma pojednává o období císařství. V závěru jsou též zmíněny římská vzdělanost a umění.

Druhý díl starověkých dějin se zabývá událostmi od punských válek do konce římské republiky.

První díl římských dějin obsahuje učivo od založení Říma do punských válek (samotné punské války jsou již zařazeny ve 2. díle).

V druhém článku o historii starověkého Řecka jsou shrnuty dějiny od řecko-perských válek do vlády Alexandra Velikého a říše diadochů. Na závěr jsou zařazeny kapitoly o vzdělání, kultuře a sportu ve starověkém Řecku.

V tomto článku je shrnuta první část dějin starověkého Řecka, starými řeckými bájemi a pověstmi počínaje a Kleisthénem konče.

V tomto článku je pojednáno o dění v Protektorátu i na Slovensku za druhé světové války a o domácím i zahraničním odboji.

Ve třetí části bude řeč o letech 1944-1945, tedy o závěrečných letech války, a o holocaustu.